Už je několik týdnů po prázdninách, naši přátelé ve Waldsassenu se již také učí, tak jsme se rozhodli, že je čas na naše první společné setkání. V letošním školním roce chceme, aby se naši němečtí přátelé seznámili s regionem kde žijeme, a proto naše cesta vedla na nádherný středověký hrad Loket.
Asi 14 dní před výletem žáci shromažďovali zajímavé informace o hradech a životě ve středověkém městě, paní Veverková připravila ve třídě nástěnku s podrobnými informacemi o dané lokalitě. 11.10. 2005 nastal den D.
Autobus nejprve odjel do Waldsassenu a na zpáteční cestě se zastavil u nás ve škole. Vítání bylo více než radostné. Je sice pravda, že někteří si již začali dopisovat, ale vidět se, popovídat si je přece báječné. Nejprve jsme společně prošli městečko a pak jsme již zamířili na hrad. Objednali jsme raději prohlídku v obou jazycích, aby se naši kamarádi dověděli skutečně co nejvíce zajímavých informací. Průvodce nás velice vtipně a s velkým zápalem pro věc seznámil s historií hradu. Svoje vyprávění proložil zajímavými příběhy, legendami. Pak už jsme samostatně vyšplhali na věž. Odměnou za překonání velkého množství schodů byl úžasný rozhled do širokého okolí.
Vrcholem celé prohlídky byla návštěva středověké mučírny. Z některých
nástrojů a výjevů šel mráz po zádech. Shodli jsme se, že by tam přes noc nikdo z
nás nechtěl být. Cestou k autobusu jsme si ještě jednou prohlédli sluncem rozzářený
hrad, pohladili kamerunské kozy, které se pasou v příkopu pod hradem a pak už zbyl
jen čas na rozloučení.
Nebyli jsme smutní.Už 8.listopadu pojedeme na návštěvu zase my.
Poslední přípravy před odjezdem - Slunce sice svítilo, ale fouká vítr. Je pěkná zima.
Hrad Loket pohled na faru a infocentrum - Obyvatelka hradního příkopu, koza kamerunská